Obec Dolní Hořice

Přírodní krásy

Pacova hora

 

Pacova horaPacova horaPacova hora
Pacova horaPacova horaPacova hora
Pacova horaPacova horaPacova hora
Pacova horaPacova horaPacova hora

     Severovýchodně od Chýnova se rozprostírá táhlé, nevysoké návrší, zvané Pacova hora.Název není odvozen od města Pacova, jak se nabízí, ale vznikl zkomolením původního názvu hora Pecová.Název prý vznikl podle četných,malých jámových pecí, v nichž si místní obyvatelstvo pálilo vápno pro domácí potřebu a na hnojení polí.Vápenec se těžil i v nedaleké Kladrubské hoře a dalších menších lomech v okolí. 
       Pacova hora je zřetelně oddělena od okolního rulového podkladu krajiny údolím malých potoků a nehlubokými úvaly.Část jejího hřbetu (575m.n.m.)kryje vzrostlý smíšený les a část zbytek pěkné bučiny.Jižní svah je otevřen velkým lomem v němž na několika místech zřetelně vidíme střídání mohutných vrstev jemnozrnného až celistvého bílého dolomitického vápence s temně zelenými, hnědavými až červenavými pruhy amfibolitu:
       Vápenec se zde lámal Na panské části hory (majetek knížete Schwarzenberga, majitele bývalého chýnovského panství k němuž patřil i velkostatek Dolní Hořice) i na části selské , která patřila několika obyvatelům a obci Dolní Hořice, na jejímž katastru Pacova hora leží. První skutečnou pec na pálení vápna postavili knížecí v Pacově hoře roku 1848 v opuštěném lomu v lese a zároveň otevřeli nový lom v její blízkosti.Byla to jen jednoduchá menší pec , v níž později se v upravené části pekl i chleba pro dělníky.Další již větší pec postavil kníže Schwarzenberg roku 1863, byla to již pec modernější tzv.Rúdendorfská s denní kapacitou 150q vápna.Třetí pec byla postavena roku 1869 .Rozbořena 1920.Čtvrtá pec komorová byla postavena roku 1878 podle soustavy Hofman-Lowy a měla denní kapacitu 250q vápna.V roce 1878 zakoupila správa knížecí vápenky lokomotivu, která přivážela k peci uhlí a rozvážela vápno.Na několik menších , pevně okovaných vozů, tzv.fasuňků , které lokomotiva tahala po silnici se naložilo až 150q vápna , které rozváželi po celém táborsku.Lokomotiva jezdila až do roku 1906, kdy byla postavena úzkokolejka z Kladrubské hory až k chýnovskému nádraží, kde stála komorová vápenka již od roku 1904.Lokomotiva pak byla přeřazena do Protivína.Jednotlivé korby si odkoupili rolníci z okolí.Byla to první silniční lokomotiva v Čechách a třetí v tehdejším Rakousko-Uhersku.Poté ji nahradila lokomotiva parní tendrová a v roce 1930 naftová. Úzkokolejná dráha z Kladrubské hory jezdila až do roku 1964.
       V roce 1928 vznikly Chýnovská vápenky s.r.o..V lomu se namísto ručního vrtání začala uplatňovat pneumatická kladiva a v roce 1931 začali v kruhové peci v Pacově hoře strojově vyrábět cihly, které se zde do roku 1890 zhotovovali ručně.V roce 1929 postavili při vápence drtič kamene a v roce 1934 přibyl mlým na drcení drobného vápence.Dobře těžitelné vrstvy vápence byly prakticky vytěženy. Později se zde lámal amfibolit,erban a křemenec,které se tu se zbytky vápence zpracovávaly na drť, používanou k úpravě silničního povrchu.Poslední vápenka v pacově hoře byla zbourána pro havarijní stav v roce 1972.Práce v lomu pokračovaly ještě do roku 1998, kdy byl proveden poslední, v pořadí 270 clonový odstřel.Opuštěný lom s okolím je nyní chráněn jako přírodní památka. Nemůžeme opomenout stavbu hostince , který zřídil velkostatek v roce 1901.Stavba se zachovala dodnes a slouží opět jako hostinec.
      Spodní hluboké etáže tamního lomu tvoří vlastní ochranné pásmo nad spodním jezerem, které je zdrojem pitné vody pro město Chýnov. Několik kroků od východního okraje lomu na Pacově hoře leží vchod do Chýnovská jeskyně.


Kladrubská hora

 Kladrubská horaKladrubská horaKladrubská hora
Kladrubská horaKladrubská horaKladrubská hora
Pacova horaPacova hora

 

      Přírodní rezervace Kladrubská hora byla vyhlášena v roce 1990.Leží jižně od obce Dolní Hořice a má rozlohu 11,42 ha.Rezervaci tvoří opuštěný vápencový lom s chráněnými rostlinami a živočichy. Můžeme zde spatřit zbytky kolejí úzkokolejky, která vedla kolem lomu v Pacově hoře až k chýnovskému nádraží , kde stála komorová vápenka jezdila až do roku 1964. V okolí bývalého lomu jsou zbytky původní bučiny spolu se vzrostlými duby , v samotném lomu jsou náletové dřeviny, především břízy.
      Z bylin se zde vyskytují druhy patřící do skupiny silně ohrožených rostlin: 
v bučinách kvete kostival hlíznatý,lidově nazývaný volský jazyk.
vranička měsíční-světlomilná kapradina
kyvol lékařský-kapraďorost rostoucí na suchých skalách slunných místech
kruštík tmavočervený ,střevíčník pantoflíček,okrotice bílá – orchideje z čeledi vstavačovitých.
svízel syřišťový- patří mezi léčivé rostliny
pupava obecná-tato rostlina připomíná bodlák
brčál menší lidově nazýván barvínek patří rovněž mezi léčivky
      Na podzim zde můžete obdivovat krásu mechorostů
rokyta cypřišovitá
rokytník světlý
kostrbatec tříkoutý
měřík čeřitý
dvouhroteček bahenní
baňatka obecná.
      Ze zástupců fauny zde žijí:
zmije obecná,ještěrka obecná,slepýš křehký, 
    -  motýli 
bělopásek dvouřadý 
     -brouci
svižník polní 
     -ptáci
výr velký je největší sovou s rozpětím křídel 180 cm
budníček lesní je to druh hnízdící na zemi ,v srpnu až září odlétá do Afriky.


Chýnovská jeskyně

      Přírodní rezervace Chýnovská jeskyně se nachází v katastrálním území obce Dolní Hořice asi 3 km severovýchodně od městečka Chýnova.Je dostupná po silnici z Chýnova po dobře značené  cestě   okolo vápencového lomu na parkoviště u jeskyně. Pěšky je možné se k jeskyni dostat po modré značce z Chýnova (asi 4 km).

     Tato vápencová jeskyně je nejstarší   zpřístupněnou a zároveň jednou z největších na našem území. Byla objevena roku 1863. Vznikla výmolnou činností vody v krystalických vápencích v jižním svahu Pacovy hory(589 m.n.m) . Geograficky se řadí k Českomoravské vrchovině a leží  v západní části Pacovské pahorkatiny.Vrch Pacova hora je součástí krasové zóny o délce 17 km a největší šířce 3-4 km, která je vymezena obcemi Velmovice na západě a Vysoká Lhota na východě.Zdejší hrubozrné krystalické vápence se řadí k horninám pestré série moldanubika.Svůj původ mají v mořských usazeninách mladších starohor, tedy v období před 650 - 750 milony lety.Ve stejné době zde probíhala intenzivní sopečná činnost, při níž se mezi vápenaté a křemičité sedimenty schránek mořských organismů dostalo množství sopečného popela a úlomků hornin.Horotvorné procesy  následujících období za vysokých tlaků a teplot metamorfovaly usazeniny mořského dna Z organických vápenců tak vznikly krystalické vápence (mramory) a ze sopečných efuziv amfibolity.   Všechny jeskyní prostory výrazně sledují geologickou a tektonickou stavbu masivu a vznikaly v místech snadného průniku vod- na puklinách a zlimech. Přestože je jeskyně řazena mezi krasové, má řadu vzláštností, které z ní vytvářejí zcela ojedinělý přírodní fenomén. Hlavní horninou , tvořící stěny jeskyně , zůstává hrubozrnný krystalický vápenec.Díky pestrým příměsím dalších minerálů přímo ve vápenci mají stěny různé zbarvení- bílé, okrové, růžové,namodralé, černé.Barevnost je zbůsobena buď příměsemi přímo ve hmotě mramoru či povrchovým zbarvením při korozi stěn.Výška největších krápníků v jeskyni nepřesahují 10cm .Důkazem , že vápence masivu Pacovy hory byly schopny vytvářet poměrně mohutnou krápníkovou výzdobu , jsouspelotémy získané během těžby v chýnovském kamenolomu.Největšídochovaný krápník ze skují otevřených těžbou vábence se nachází v Husitském muzeu v Soběslavi a něří 157 cm.Pacova hora je významným mineralogickým nalezištěm a je pozoruhodná zejména počtem minerálů popsaných na jedné lokalitě. V současné době je jich popsáno 63 a více než třetina byka nylezena přímo v jeskyni. Dosud známý jeskynní systém je tvořen několika úrovněmi propojenými vzájemně labyrintem strmých chodeb a komínů.Svrchní úroveň jeskyně je tvořena Vstupní chodbou,Nepravým východem,Příkrou chodbou a zavaleným konínem Blátivé chodby. Nižší úroveň je tvořena Lepivou chodbou, Spojovací chodbou, větvemi Souběžné chodby a přední části Blátivé chodby.Třetí úroveň tvoří Chodba Slavíkovců, Malovecká chodba a spodní část Blátivé chodby. Nejnižší úrovní jeskyně procházejí chodby Twistu,Kaskád,Homolova jezírka a zejména spodního patra které je trvale zatopené vodou. Celková délka dosud známých prostor dosahuje 1400 metrů.
      Hydrologické poměry jsou další významnou  zvláštností jeskyně.Zcela yde chybí viditelné ponory povrchových toků do podzemí.Jeskynní tok vzniká pravděpodobně kumulací pramenů v podzemních rezervoárech a teprve potom protéká známými jeskynními prostorami .V oblasti Twistů  proniká do dosud neznámých částí jeskyně , protéká pod chýnovským kamenolomem , kříží v podzemí Chotčinský potok a vyvěrá asi po 1,5 km v Rutické vyvěračce.Tento zdroj vody byl využíván již v 16.století pro zásobování města Chýnova pitnou vodou. 
      Jako mimořádná zoologická lokalita je jeskyně ceněna zejména pro největší dosud známé přirozené zimoviště netopýra řasnatého.Mezi pravidelné obyvalete patří netopýr velký, netopýr vodní a netopýr ušatý.Ojediněle se zde objevují netopír večerní,netopýr černý a netopýr vousatý.Vzácně se zde objevuje netopýr velkouchý, netopýr Brandtůva netopýr brvitý.Z bezobratlých zde vyhledali útočiště některé druhy plžů, korýši a hmyz.Významnou se stala rozsáhlá a úspěšně se rozmnožující kolonie křižáka temnostního.

      Jeskyně byla objevena v jednom z četných selských lomů na jižním svahu Pacovy hory 14. července 1863.Pověst říká , že v Jůzově lomu (nebo také Bílém) pracoval skalník Vojtěch Rytíř.Při práci mu do jedné z četných puklin zapadlo kladivo.Skalník se jej pokusil dostat ven a tak se protáhl do úzkého otvoru.Puklina se dál rozšiřovala a vedla do nitra hory.Dále se všek neodvážil.Zpráva o tomto objevu se donesla do Schwatzenberského kamenolomu ,odkud se na podrobnější průzkum vydal tamní dozorce nad vápnem Jan Strnad, společně se dvěma skalníky Josefem Janů a Janem Švehlou.Vyzbrojili se konopným lanema jako světla použili smolnou stěpinu, jaká se používala v domácnostech ke svícení při draní peří.Sestoupili strmou chodbou až k hladině jezírka a letmo prozkoumali několik bočních chodeb.Ńa jednom z kamenů zanechalJan Strnad svůj podpis i s datumem , kdy do jeskyně jestoupili.Zpráva o objevu se rychle roznesla po kraji a donesla se až do Zemského muzea Království českého v Praze. Profesor Jan Krejčí a doktor Antonín Frič zorganizovali 2. srpna 1863 výpravu za účelem výzkumu v té době největší českéjeskyně.Výsledkem této první výzkumné mise byla první mapa  zhotovená inženýrem Wettem.Od roku 1865 začal na úpravách jeskyně pracovat rolník z Dolních Hořic Josef Rothbauer , který prokopal usazeniny v nízkých chodbách , jiná místa osadil žebříky , někde osadil do skály ocelové kramle.Tak umožnil prvním návštěvníkům v roce 1868prohlídku jeskyně.Jeho vnuk Václav Rothbauer věnoval úpravám jeskyně a jejímu průzkumu téměř celý svůj život a zasloužil se   o  citlivé a příjemné zpřístupnění, které je respektováno a udržováno dosud. V roce 1952 byla jeskyně elektrifikována. Mezi další nejvýznemnější průzkumné a dokumentační práce se řadí objev jezírka ve východní části jeskyně, geologické,hydrologické studie Vladimíra Homoly prováděné během 2. světové války.V roce 1962 provedl František Skřivánek fluoresceinovou zkoušku na podzemním toku , kdy zjistil že vody vyvěrají v Rutické vyvěračce.Rok 1985 znamenal posun v poznání hydrologie  a genese jeskyně objevem spodního patra a jeho trvale zatopených prostor o hloubce 45 metrů a délce 140 metrů v Homolově jezírku skupinou České speleologické společnosti Speleoaquanaut a v roce 1993 objevem Kaskád skupinou České speleologické společnosti Chýnovská jeskyně.
        Chýnovská jeskyně je nejstarší veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v České  republice.Ráz historického zpřístupnění je zachován do dnešní doby s ohledem na bezpečnost návštěvníků.Jsou zde  zachována kamenná schodiště a dřevěné zábradlí. Moderní je elektroinstalace, která je řešena tak, aby nerušila dojem návštěvníků z prohlídky jeskyně.Celkem je upraveno 260m prohlídkového okruhu, který představuje nejvýznamnější útvary jeskyně Na jaře roku 2007 se po roce a půl znovu otevřela. Má o 80 m delší prohlídkovou trasu, pohodlnější, s novým kvalitním ozvučením a s novým osvětlením, také i ultrafialové, které vyvolá pěkné barevné efekty. Při rekonstrukci byl vyhlouben nový padesátimetrový výstupní tunel. Také okolí jeskyně prošlo rozsáhlou rekonstrukcí s úpravou okolí.

Nápis nad vstupem
Nápis na skalním bloku nad vchodem do jeskyně připomíná rok, kdy oko člověka poprvé spatřilo tajemné podzemí Pacovy hory. 

Vstupní chodba
Na rozdíl od objevitelů, kteří museli na své cestě překonávat nejednu překážku, sestupují dnešní návštěvníci po kamenných schodech. Přesto je však prohlídka jeskyně fyzicky velmi náročná, neboť schodů je téměř 400 a trasa má převýšení 42 m. Jeskyně se postupně vytvořila v několika výškových úrovních a vznikl zde skutečný podzemní labyrint. 

Chodba Schwarzenberská
Chýnovská jeskyně se vytvořila v horninách pestré skupiny moldanubika. Hlavním nositelem krasovění jsou tzv. hrubozrnné krystalické vápence - mramory. Vrstva této horniny na Pacově hoře je maximálně 12 m mocná, přesto je rozsah podzemních prostor obdivuhodný. Délka dosud prozkoumaných částí systému již dosahuje téměř 1,5 km. Jednou ze zvláštností jeskyně je přítomnost některých nekrasových hornin, které tak omezují velikost a tvar podzemních prostor. Stropy z amfibolitu a erlánu jsou na turistické trase dobře patrné zejména ve Schwarzenberské chodbě. 

Čertovy schody
.. odvážnými sáhodlouhými kroky sestupovali jsme po obrovských čili čertových schodech, ohromných to balvanech se stropu spadlých .. - takto popisovali svůj sestup ve spodní části Schwarzenberské chodby kustodi Zemského muzea v Praze Antonín Frič a Jan Krejčí při svém prvním odborném průzkumu v roce 1863. Zřícené bloky byly při zpřístupňování jeskyně odstraněny, ale název se zachoval dodnes. Propasťovitá část chodby je osazena schodištěm, avšak díky svému ostrému klesání působí i dnes problémy nejednomu turistovi. 

Pec chlebová 
Současní návštěvníci procházejí po schodištích, z nichž některá jsou v jeskyni již více než 100 let. Práce na turistické trase však pokračují i nadále. V posledních letech byly z jeskyně doslova vyneseny desítky tun materiálu, který byl v době zpřístupňování uložen v chodbách a dutinách kolem turistické trasy. Jednou z takto uvolněných prostor je i tzv. Pec chlebová ve spodní části Schwarzenberské chodby. 

Chodba Slavníkova - Žižkova střelba
Původní název této části jeskyně byl Vosí hnízdo, ale později se ujalo pojmenování "Žižkova střelba". Obojí se vztahuje k výrazným prohlubním ve stropu této části jeskyně. Způsob jejich vzniku není dodnes uspokojivě vysvětlen a je stále předmětem diskusí. Jednotlivým útvarům se říká hrnky a Žižkova střelba není zdaleka jediným místem v jeskyni, kde se s nimi lze setkat. Zde však v kombinaci s dalšími útvary a zejména s pestrou barevností stěn vytváří jednu z nejmalebnějších partií turistické trasy. 

Kaple svatého Vojtěcha
Již při své první objevitelské výpravě v roce 1863 zanechal Jan Strnad svůj podpis s datem na stěně této prostory. I první odborná výprava pánů Friče a Krejčího se pozastavila nad její vyjímečností a umístila zde dřevěný kříž na počest objevu. Ten byl v roce 1898 nahrazen křížem kovovým, který mohou návštěvníci v kapli spatřit i dnes. Kaple jako celek skutečně vyniká nad ostatní a to v mnoha směrech - v barevnosti, členitosti a v neposlední řadě i jako neopakovatelná kronika objevů a zpřístupňování jeskyně. Na stěnách jsou dodnes zachovány podpisy objevitelů, výzkumníků a prvních návštěvníků jeskyně 

Chodba Slavníkova
Většina hlavních chodeb jeskyně dostala v minulosti název podle majitelů Chýnovského panství - Schwarzenberská, Malovecká a Slavníkova. Právě v chodbě Slavníkově můžeme obdivovat unikátní barevnost stěn, kterou způsobují minerály obsažené v mramorech.Je tak možné vidět barvy od čistě bílé nebo žluté přes okrovou k namodralým nebo nazelenalým odstínům. Ty v některých případech přecházejí do hnědé až černé. Na jižní stěně chodby je pro zvýraznění vyleštěna plocha, na které kresba mramoru ještě vynikne. 

Purkyňovo oko
Nejhlubší zpřístupněné místo jeskyně se nachází 51 m pod povrchem. Zde je dominantou Purkyňovo jezírko - nejmenší vodní plocha v jeskyni. Dříve však byla jeho hladina mnohem větší. Její velkou část překryla lávka turistické trasy. Dnes jezírko chrání skleněná pyramida, která má zabránit vhazování mincí a dalších nečistot do jezírka. Voda podzemního toku Chýnovské jeskyně je totiž zdrojem pitné vody pro město Chýnov. Unikáty jeskyně jsou tzv. oka - ploché korozní útvary, jejichž tvar je ovlivněn nekrasovými horninami nadloží. Jedním z nejdokonalejších je oko Purkyňovo, které svůj název dostalo na počest významného českého badatele.

Dračí hlava
Na předposlední zastávce turistické trasy se před návštěvníky ze tmy vynoří útvar nazvaný Dračí hlava. Členitost prostor s výraznými skalními kulisami dává po celou dobu prohlídky možnost fantazii vidět množství neobvyklých tvarů. Tak se vnímavý člověk postupně seznámí s čertem, drakem nebo čarodějnicí. Řada dalších útvarů se však nachází mimo turistickou trasu - Čertova prorážka, Záhořovo lože. Turistická trasa je však dlouhá pouze 220 m, což není ani jedna šestina dosud známých částí jeskyně. Právě za touto Dračí hlavou se nachází hlavní nepřístupné prostory

Ohniště čarodějnic
Přestože během prohlídky nemají návštěvníci možnost setkat se s velkými krápníky, zde mohou dva z chýnovských krápníků vidět. Ani ty však nepocházejí přímo z jeskyně. Spolu s dalšími byly nalézány v krasových dutinách při odstřelech v lomu. Největší z těch, které se dochovaly měří 157 cm a je součástí expozice muzea v Soběslavi. Kamenná čarodějnice před svítícím kamenným ohništěm je poslední stanoviště zpřístupněné části jeskyně. Chýnovská jeskyně již v roce 1949 vyhlášena přírodní rezervací. Od roku 1992 je zařazena do kategorie národní přírodní památka.

Dnes je: 22.02.2019

Svátek slaví: Petr

Aktuality

Střednědobý výhled rozpočtu Obce Dolní Hořice na rok 2018 - 2021
více
Oznámení o zveřejnění dokumentu Obce Dolní Hořice dle z.č.250/2000 Sb. v aktuálním znění
více
Oznámení o jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů
více
Oznámení o zveřejnění dokumentu Obce Dolní Hořice dle z.č.250/2000 Sb. v aktuálním znění
více
Oznámení o zveřejnění dokumentu Obce Dolní Hořice dle z.č.250/2000 Sb. v aktuálním znění
více
Upozornění na šetření pitnou vodou
více
Rozpočtové opatření č. 6/2018
více
Oznámení o zveřejnění dokumentu Obce Dolní Hořice dle z.č.250/2000 Sb. v aktuálním znění
více
Nedostatečně určitě idetifikovaní vlastníci
více
Oznámení o zveřejnění dokumentu Obce Dolní Hořice dle z.č.250/2000 Sb. v aktuálním znění
více
Rozpočtové opatření 7/2018
více
Rozpočtové opatření č. 8
více
Oznámení o zveřejnění dokumentu Obce Dolní Hořice dle z.č.250/2000 Sb. v aktuálním znění
více
Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce
více
Návrh rozpočtu 2019
více
Oznámení o zveřejnění dokumentů Obce Dolní Hořice dle zákona č.250 2000 sb., v aktuálním znění
více
Rozpočtové opatření č. 9
více
Schválený rozpočet pro rok 2019
více
Oznámení o zveřejnění dokumentů Obce Dolní Hořice dle zákona č.250/2000 sb., v aktuálním znění
více
Rozpočtové opatření č. 10
více
Oznámení o zveřejnění dokumentů Obce Dolní Hořice dle zákona č.250/2000 sb., v aktuálním znění
více
21.vydání Dolnohořický zpravodaj
více
Oznámení o zveřejnění dokumentů Obce Dolní Hořice dle zákona č.250 2000 sb., v aktuálním znění
více
Rozpočtování změna č. 1 2019
více
Jednoduché pozemkové úpravy - k.ú. Nové Dvory u Pořína
více
Obec Dolní Hořice zveřejňuje záměr prodat pozemek
více
Výroční zpráva za rok 2018
více
Výroční zpráva za rok 2017
více

Prosím majitele starých dokumentů, popřípadě fotografii  z našeho okolí o zapůjčení .

 


Ankety

Líbí se Vám nový vzhled stránek?

Ano
odpověď Ano (64%)
64%
Ne
odpověď Ne (36%)
36%