Narození dítěte - Křtiny
Těhotné ženě říkalo se zde , že je „v jiném stavu“, „požehnaném stavu“ nebo, že je s „outěžkem“.
Dlouho pomáhaly při porodu staré zkušené ženy. Když se dítě narodilo, zabalili je do staré košile, dávaly je pod stůl: děvče, aby nebylo pyšné, hoch aby nebyl furiant. Při tom tlouklo se na stůl, aby dítě nebylo lekavé. Pro sudičky dávaly na stůl chléb, sůl a vodu. Slavných křtin se zde málo strojívalo. Kmotry bývaly nejbližší příbuzní. Novorozeně dostávalo jméno nejbližšího svatého, prvorozenec jméno otcovo nebo matčino. Když šli s dítětem od křtu, mívali připravený veliký hliněný hrnec, jímž kmotři udeřili o vrata. Rozbil-li se hrnec na mno0ho dílů, bylo to znamením, že dítě bude bohaté, bylo-li málo částí, byl prý dítě chudé. Do „peřinky“ dostává novorozenec od kmotrů obyčejně peníze v obrázku svého patrona zavinuté, šestinedělka obyčejně na šaty. Hojně dávaly si sousedky „do kouta“. Např. vařenou slepici s nudlemi a svítkem, koláče, koblihy a různé rosolky a vína. Hledělo se vždy k tomu, aby koutné se oplatilo. Byla-li dárkyně starší, tedy „koutné“ oplácelo se jí k svátku, jako „vazné“. Šestinedělka nesměla po šest neděl vyjíti po klekání ven.