Se stavbou nynějšího zámku se začalo na místě starého dvora, kde byl velkochov ovcí. Okolo zámku pak byl založen park, který koncem 19. století patřil k nejkrásnějším na českém jihu.Od roku 1860 byl majitelem Oblajovic a tedy i zámku hrabě Rudolf Krakovský z Kolovrat. Na konci století prodal statek rodině Rentově. Noví majitelé nebyli dobrými hospodáři, což se projevilo nejen na zámku, ale i na parku a zahradě. Roku 1909 odkoupili zámek manželé Šantrůčkovi a snažili se škody napravit. Od roku 1910 zámek pronajímali manželům Bachovým, kteří ho využívali jako letní sídlo. Zdejší kraj se jim a jejich matce Josefě Šimáčkové tak zalíbil, že roku 1913 paní Šimáčková zámek koupila. Hned po koupi se začalo s opravami a vnitřní přestavbou, byl opatřen vodovodem z obecní studně na návsi, ústředním topením a elektrickým světlem. Válka v roce 1914 na čas zastavila další opravy, neboť pan Bach musel nastoupit vojenskou službu a jeho žena ho  doprovázela jako ošetřovatelka. Rodina velkostatkáře Šantrůčka v roce 1925 koupila zámek zpět do svého vlastnictví a hospodařila tu až do roku 1950, kdy byla násilně vystěhována. 
          Zámek pak vlastnil ONV v Pacově. Pak přešel do držení Svazu invalidů v Praze a v roce 1953 zde bylo zřízeno odborné učiliště strojírenského průmyslu z Hradce Králové, přejmenovaného později na Strojobal Ústí nad Labem. Stejný majitel pak zámek přebudoval na školící a rekreační středisko. V rámci restitucí byl zámek i další majetek vrácen v roce 1992 rodině Šantrůčkovým. Současným majitelem je Wasak s.r.o. Brno, jehož záměrem v budoucnu je provést rekonstrukci zámku na relaxační centrum a na přilehlých pozemcích zřídit golfové hřiště.

      V roce 1883 vybudovali italští dělníci železniční dráhu Tábor- Pelhřimov- Horní Cerekev ,neboť musela překonávat náročný terén Českomoravské vrchoviny , dostala název "Hrbatá".Na této trati jsou postaveny   kolem Chýnova čtyři pozoruhodné obloukové kamenné mosty po vzoru antických viaduktů.První z nich je u Dobronic, druhý mezi Chýnovem a Kloužovicemi, tento je zvláštní tím, že není rovný, ale vede do oblouku. Třetí vede přes údolí Močítka  v Chýnově a je největším kamenným mostem v Čechách. Další most je za Pořínským  vlakovým nádražím má půdorys do tvaru S. Výška mostů se pohybuje od 15 do 20 metrů. Najdeme zde i mosty malé na trati  mezi Lejčkovem a Obrataní a u Kladrub.

mezi Dobronicemi a Smyslovem

mezi Chýnovem a Kloužovicemi

Chýnov údolí Močítka
 
u Pořína

můstek mezi Lejčkovem a Obrataní

  
         Tvrz kdysi stávala v místech, kde se dodnes říká „Na hrádku“ , na mírném vršku naproti hostinci. Z toho prý vedla dřevěná pavlač, která obě budovy spojovala.Pozdější tvrz byla postavena v hospodářském dvoře a do dnešních dnů se z ní dochovala část klenutého přízemí.Ve dvoře dříve bývala vinopalna(lihovar).V odhadu z roku 1721 se uvádí jako patrové kamenné stavení , z části používané jako sýpka a po roce 1945 sloužila výhradně k hospodářským účelům.O sedm let starší popis ji uvádí jako patrové stavení pokryté šindelem, s kaplí ,dvěma pokoji a kabinetem.